Na této stránce bych chtěl prezentovat různé zajímavosti, postřehy a nápady, které by mohly pomoci a nebo alespoň inspirovat i Vás návštěvníky těchto stránek. Samozřejmě uvítám i Vaše podněty, rady a zkušenosti, které mi můžete poslat na moji adresu marcelralis@seznam.cz včetně třeba i obrázku nebo jiné přílohy a já je na této stránce rovněž uveřejním, samozřejmě s Vaším souhlasem.
SERRASALMUS NATTERERI - (GENUS PYGOCENTRUS/PYGOCENTRUS NATTERERI/SERRASALMUS NATTERERI), dle obecného názvu také červenobřichá piraňa (red-bellied piranha v angl.), pochází z obrovského území Amazonky, včetně Amazonky Peruánské a Brazilské, na jihu zahrnující i Rio Paraná a Paraguay.
Dosahuje velikosti až 30 cm. Vyskytuje se nejčastěji v místech s průzračnou vodou, často se pohybuje ve velkých neuspořádaných skupinách. Tento druh patří s dvěma dalšími příbuznými druhy rodu Pygocentrus mezi nejvíce masožravé pirani. Je to robustní a silný druh, velice žravý a útočný, který napadá ptáky, savce i plazy. Pro jejich zbarvení, zařazení a znalosti o tomto druhu jsou nejvíce dováženým a chovaným druhem. V zajetí se také ze všech ostatních piraní poměrně nejsnadněji rozmnožuje. Mladé rybky jsou celé posety černými tečkami. Jak ryba dospívá, tečky se pomalu ztrácejí a tělo se pokrývá zlatostříbrnými šupinkami na bocích. Červené zbarvení břicha se začíná vyvíjet též velmi brzy. Tento druh je též znám jako velmi divoký a lidožravý. Toto tvrzení, které je též umocněno natočenými filmy o piraňách, je ale poněkud přehnané. Ve vodách, kde se piraně vyskytují se domorodí indiáni i koupají, ale v žádném případě je nelze podceňovat. Jsou známy i případy, hlavně z dob minulých, kdy do Amazonie pronikali první dobyvatelé, kdy například kůň, který vstoupil do vody byl napaden a během několika málo minut nejen zabit, ale jeho maso dokonale ohlodáno až na kost. Dospělá piraňa je teoreticky schopna amputovat dospělému člověku prst ruky na jedno kousnutí. Její zuby jsou ostré jak žiletky a stisk v čelisti je také značný. V zajetí se dá tato ryba docela snadno chovat a i rozmnožit. Jikry si po vytření hlídá a v této době není radno vkládat ruce za jakýmkoliv účelem do nádrže.(překlad z orig. PIRANHAS od Davida M. Schlesera z r. 1997, vyd. BARRON´S)
FOTOTAPETA - někde jsem se dočetl, že je lepší vložit tapetu dovnitř akvária, protože jsou barvy na ní kontrastnější a nemusíte si dávat práci s přilepováním apod. Tak jsem to také udělal, ale místo toho, aby se tapeta tíhou vody přitiskla k zadní stěně akvária, odstávala od ní a mezi ní a sklo se dostala voda, která by se zřejmě asi mohla kazit, tak jsem ji dal nakonec stejně ven, i když můžu říct, že ty barvy jsou uvnitř opravdu krásnější.
ŘASY V AKVÁRIU - myslím si, pokud se chceme vyhnout přidávání různých přísad do vody a jiným praktikám pro potlačení růstu řas, musí se nám podařit zvládnout pár "maličkostí". Hlavní z nich je experimentováním nastavit osvětlení v akváriu tak, abychom zabezpečili zdárný růst rostlin, ale nedali přitom podnět k nekontrolovatelnému růstu řas. Mě se osvědčilo začít s osvětlením radši méně intenzivním a pozorováním rostlin, jakou mají barvu, jestli jim nechřadnou listy apod. (toto se projeví již za několik málo dní). Pokud se rostlinám v této fázi příliš nedaří, je třeba mírně přidat na výkonu svítidla a zkusit to znovu. Zabere to sice nějaký ten týden, ale myslím si, že se to vyplatí. Akvárium bez řas a přitom s nádhernou flórou! Dále musíme samozřejmě akvárium pravidelně čistit a hlavně filtraci. To je také dost důležité. A nakonec se musíme vyvarovat překrmování ryb, respektive dohlédnout na to, aby v akváriu nezůstávaly zbytky potravy. Pokud toto všechno dodržíme, myslím že se můžeme i bez chemie těšit z pěkného akvária bez řas.
OSVĚTLENÍ - zde bych se s Vámi chtěl podělit o jednu velice zajímavou věc. Nedávno jsem se dočetl na jedněch stránkách o doplňkovém osvětlení, které mě velice zaujalo a ihned jsem to zrealizoval. Stručně Vám to popíšu. Já osvětlení u svého akvária spínám hodinami s nastavitelným časem spínání a vypínání. Dobu sepnutí jsem nastavil na 10 hodin dopoledne a dobu vypnutí na 21 hodin večer. Přitom ale někdy sedávám například u televize v dané místnosti o hodně déle a vždy mě mrzelo, že při letmém pohledu na akvárium již nic nevidím. Na druhou stranu zase nastavit dobu vypnutí světla na např. 23 hodinu při plném osvětlení mě také moc nepřitahovalo. Co s tím ? Řešení je velice jednoduché. Do osvětlovacího tělesa jsem zabudoval ještě jednu úspornou žárovku s co nejmenším výkonem, která má samostatné spínání (zatím vypínačem), takže pokud jsem doma, ještě než se vypne samo hlavní osvětlení, zapnu toto "světýlko", které svítí třeba ještě hodinu i dvě a vytváří v akváriu nádherné přítmí, kdy se začnou pohybovat bez ostychu po celém akváriu i noční druhy ryb, další výhodou je i to, že vypnutí hlavního osvětlení přímo do tmy je pro některé ryby zatěžující, ale s tímto malým vylepšením je ten přechod daleko pozvolnější a ryby se neleknou. Zaručuji Vám, pokud se rozhodnete pro tuto úpravu, nebudete toho v žádném případě litovat!
LÉČENÍ RYB - zde bych se nechtěl dlouze rozepisovat o různých nemocech ryb a jejich léčení, ale uvést jen pár rad při jakémkoliv léčení jakýchkoliv nemocí. Pokud jste četli v historii závěr roku 2002, mohli jste se tam dočíst, jak dopadlo moje první léčení rybek - katastrofa! Léčení sice proběhlo úspěšně, ale s velkým úhynem, způsobeným předávkováním léčivem. Takže pokud je v návodu u daného léčiva doporučeno určité množství léčiva na určité množství vody ve vašem akváriu, nepočítejte s objemem celé nádrže, kdy se navíc uvádějí ještě venkovní rozměry, ale spočítejte si opravdové množství vody ve Vaší nádrži, které může být třeba i 2/3 celkového objemu nádrže. Záleží na množství substrátu, kamení, kořenů apod., kterých objem musíte z celkového odečíst. Pak aplikujte dané léčivo podle opravdového objemu, protože se Vám může stát to co mně, že jsem dal léku o hodně navíc a ryby se vlastně v tak velké koncentraci zřejmě otrávily. Zvlášť citliví jsou na toto sumečci a hlavně i mladé rybky. Dle mé zkušenosti jsou starší ryby odolnější, než ty mladé. Dokonce se doporučuje léčit sumečky odděleně od ostatních ryb a podávat jim léky v menších dávkách, ale to již záleží samozřejmě na dané nemoci a použitých lécích. Já osobně po předchozích zkušenostech budu příště postupovat velice obezřetně a radši budu začínat na menší dávce a postupně ji zvyšovat až do doporučeného maxima, než opět přijít skoro o všechny ryby. Ale to jsou všechno draze nabyté zkušenosti, kterým se asi málokdo vyhne. V každém případě je třeba při léčení odstranit z filtrace aktivní uhlí (pokud ho máte), které snižuje účinky léčiv a hlavně ze začátku léčení pozorovat chování rybek. Jak začnou ztrácet chuť k jídlu, stahovat se do míst, kde se jinde nevyskytují nebo se jinak nezvykle chovat, je třeba ihned zmenšit koncentraci léků ve vodě, případně i začít se vzduchováním nebo i ryby vyjmout z nádrže, jinak je jejich ztráta poměrně rychlá. Ryba s sebou začne najednou škubat nebo se různě stáčet na bok apod. a pak už jen klesne ke dnu, kde ji už můžete jen sebrat a vyhodit.